Články
Sem vložte podnadpis

Zachraňte včely 2.

Jak jsem se zmínil v dokumentu ze dne 9. 2. 2016, aplikoval jsem jsem začátkem února tohoto roku česnekové slupky a samotný česnek na podložky ve včelách. Průběžně jsem kontroloval spad roztočů. Naposledy dne 6. 3. 2016. K mému velkému uspokojení byly na podložkách samičky roztočů, ale menší a světlejší. Odborníci v oboru ví, že se jedná o mladé samičky roztoče varoa destruktor. Tedy konečně 100 % úspěch. V době aplikace aerosolu bylo ještě teplo a tak letos plodovaly matky i po zimním slunovratu, tj. 22. prosine. Pak se teprve ochladilo. Na co to má vliv,

Amitraz, neboli varidol zabíjí klešťíka (varoa destruktora) jen na včelách a larvy v uzavřeném plodu přežijí. Tyto pak oplozeny opouštějí parazitovanou včelu při jejím vylíhnutí. Zdecimovanou, často bez nožiček, nebo bez křídel a tedy odsouzenou k záhubě. Kleštík se totiž živí hemolimfou jak z plodu, tak z dospělé včely. Množí se velice rychle,neboť samička noaklade do každé buňky až dvacet,možná i více samiččích vajíček. Toto se děje těsně před zavíčkováním plodu, které se děje u dělničího a trubčího plodu 8. den. Do matečníku nekladou, protože vývoj matky je kratší a kleštík by neměl dostatečnou dobu potřebnou k úspěšnému vývoji. Jestliže jsem zlikvidoval samičky destruktora po jejich vylíhnutí, přetrhl jsem vývojový řetězec tohoto predátora, neboť neměl čas k nakladení další generace svých potomků do dalšího plodu. Takže konečně úspěch, ale jen do prvního jarního proletu, neboť během sezony migruje až třicet procent včel dělnic a trubci jsou tolerováni v kterémkoliv včelstvu. Nezajišťují totiž jenom oplození matky, ale v době snůšky zahřívají plod a tak více dělnic se může účastnit zběru sladiny a pylu.Proč vlastě došlo k takovému zamoření mých včel? Něco jsem uvedl v prvním článku, tedy loupež a počasí. Něco mi však ještě vrtalo hlavou.

Pořád jsem přemýšlel o tom,jestli jsem já neudělal něco špatně. Vždycky se něco nepovede. Pak mi to zase došlo. Včela, když začne pršet, zalítne do nejbližšího úlu,kde jí ochotně poskytnou azyl, neboť za tento zaplatí svým nákladem. Po dešti jí pak pošlou domů. Včela která je oslabená varoa destruktorem a má plný medný váček nemůže doletět daleko a tak zalítne do nejbližšího úlu, kde však mimo nákladu odevzdá i svého trapitele, varoa destruktora. Měl jsem za včelnicí 20 ha svazenky vratičolisté, což za příznivého počasí předpokládá velice dobrou snůšku, ale bohužel i velkou migraci cizích včel, protože svazenka má tak silné aroma, že všechny včely z okruhu min. 4,5 km se účastní zběru pouze na ní. Důkazem toho je i nález modrého pylu ze svazenky na stanovišti vzdáleném 5,5 km.Celá situace pak nutí k zamyšlení. Co je horší a pro koho,zda med, který je možná cítit česnekem ( mimo jiné zázračnou bylinou), nebo trojitá dávka amitrazu (varidolu)) aplikovaná dvakrát kouřem a jednou acetonem včelám, nařízeným to postupům podle zákona, jehož neakceptování se trestá pokutou do 50 tis. Kč. Amitraz neboli varidol je antiparazitikum z foramimidinové skupiny insekticidů. Podstatou účinku je interakce s oktopamovýmireceptory v centrálním nervovém systému (CNS) ektoparazitů, která indikuje zvýšení aktivity neuronů, jejich abnormální chování, odloučení a zánik.Amitrz je však toxin a u teplokrevných živočichů, tedy i u člověka způsobuje depresi CNS, např. Letargii, snížení tělesné teploty, snížení srdečního rytmu a krevního tlaku, zvýšení hladiny plazmatického cukru(snižuje totiž uvolňování inzulinu např. Klonidinu a zpomaluje postup poteravy gastro-intestinálním traktem. )

Co dodat, snad příště o jedecch, o plísních,nebo o příčinách a eventuální léčbě aldzhajmrovy choroby ,nebo o putování po Izraeli s obchodní misí, pořádanou obchodní komorou v roce 1993. Tenkrát jsem hledal obchodní partnery a nalezl jsem úplně jinak myslící lidi, stejně jako kdysi, dnes už skoro zapomenutý cestovatel Alberto Vojtěch Frič, hledal v Jižní Americe léčivé fermenty, a nalézající úplně jinak myslící lidi, kteří už skoro vymřeli, jak zákony kázaly jim.

Kdo ví.

V Soběslavi dne 8. 3. 2016, 
Vojtěch Jiří Daňhel, důchodce, včelař a badatel.

Zachraňte včely

konečně ekologicky čistý 100 procentně účinný lék
česnek kuchyňský alium sativum,lidově lučík,dryák,keltsky kremz. Pochází z Mongolska rozšíření patrně při velkém stěhování národů. Chemické složení- alicin- tj. Éterický olej. Při extrahování s vodou aliín.Není cítit po česneku a ve vodě se rozpouští. Při působení kyslíku a enzymu alináza se látka rozloží na aliín jenž působí fungicidně i bakteriálně. Cibule dále obsahuje vitamín A a B, hormony účinkující na mužské i ženské pohlavní žlázy,amid kyseliny nikotinové,enzymy, jod a další látky.

Včelařím jen 6 let, a tak jsem mimo jiné chytal vědomosti u dlouholetého přítele také včelaře. Bydlí na vesnici, chová včely, slepice, králíky a pěstuje česnek. Jednou se mezi řečí zmínil, že slupky z česneku háže slepicím,aby nezanášely. Zdravá slepice si nesedne na totéž místo, kde před tím seděla slepice zamořená čmelíkama. Slepice je hrabavý pták a když hrabe, vyhrabuje i ty slupky a tím se zbavuje čmelíků.

Položil jsem si otázku, co je to čmelík. Roztoč. Včelaře zase trápí Varoa destruktor,kleštík,. taky roztoč. A v tu chvíli mi to sepnulo a nasadilo pořádného brouka do hlavy. Vyzkoušel jsem ještě práškový cukr, sypal jsem jej na včely,tyto si jej vybírají a s nimi vybeerou i kleštíka. Tento spadne a když máte zasíťované dno, propadne skrz něj a o další se postarají nenávidění mravenci. Normálně ho snědí. Když nepropadnou, naberou jej na sebe prolézající včely, neboť není usmrcen jako v případě použití česneku. Tato metoda není dokonalá, ale lze použít i v době snůšky, česnek by ovlivnil chuť medu a ne každému by tento med chutnal. To byl důvod, proč jsem aplikaci česneku zatím odložil. Ale letos se to stalo. Podle zákona musím včelstva léčit v přesně stanovených termínech a předepsanými léčivy.(Ne antibiotyky, ty jsou unás zakázány už dlouho). Léčil jsem dvakrát formidolem(kyselina mravenčí),jednou cukrem, dvakrát fumigoval Varidolem a naposledy aerosolem, také varidolem. Ale díky počasí a ostatním okolnostem jako byla mimořádná loupež, vzniklo u šesti včelstev takové zamoření, že by s velkou pravděpodobností tato včelstva jaro nepřežila. S velkou pravděpodobností by to odnesla díky následné loupeži i včelstva v okruhu doletu. Dokonce si troufám tvrdit, že by mohla vzniknout i epidemie. Bylo rozhodnuto. Na podložky jsem vložil slupky z česneku a později i rozdrcené stroužky. Včeličky zahučely, ale ne tak jako při aplikaci formidolu. K mé velké radosti včeličky nepadaly, ale zato roztoči padali jako shnilé hrušky. Postupně jsem přeléčil ostatní včelstva a byl jsem dost překvapen, neboť i u včel kde při kontrolním odběru nebyl ani jeden roztoč, spadl minimálně jeden. Jak je možné, že na to nikdo nepřišel? Od třicátých let minulého století byl cukr levnější než med a tak od té doby většina včelstev zimuje na cukru. Med je ale komplexní potravina a cukr jen náhražka. Inverty pak úplná katastrofa. Vyráběí se hydrolýzou ze škrobu a to kyselinou sírovou, nebo v lepším případě kyselinou mléčnou. To je kyselá reakce. Nebo louhem sodným. To je zásaditá reakce. Vyjde to sice levněji, ale jako vedlejší produkt ve vzniklém monosacharidu zůstane sůl. Ta je pro včely nestravitelná. Hroznový cukr. (monosaccharid výšejmenvanou reakcí vzniklý je i pro člověka těžko stravitelný, natož pro včely.)Celé to byla past na pohodlnější včelaře. O česneku je známo, že je cítit. A to je ten problém. Obava včelařů, že bude med cítit česnekem a tudíž neprodejný. Pro většinu v čelařů je med zdrojem vedlejšího výdělku, při chovu je sledovaná hlavně výtěžnost a mírnost. Nějak se zapomíná na včelu samotnou. Já se rozhodoval nejdříve srdcem a pak teprve hlavou. Jen v ní nesmějí být nastěhovány moc peníze. To se pak už nic nevymyslí. Od včel se neustále učím a doporučuji to všem. Včely totiž na rozdíl od člověka dělají, to co mají, jsou pracovité, loupí jen když nemají a žihadla používají jen když se cítí ohroženy.Když jsme pak u peněz, na ošetření třiceti včelstev dvakrát formidolem, je potřeba třiceti dvojdesek po 29,- Kč = 870,- Kč. Na totéž ošetření česnekem je potřeba O,8 kg česneku á 150,- Kč = 120,- Kč.

V Soběslavi dne 5. února 2016,
Vojtěch Jiří Daňhel v. r.
Důchodce, včelař a inovátor.

Dne 6. 2. 2016 se konala výroční členská schůze ZO ČSV v Soběslavi za účasti většiny členů, zástupce okresního výboru a městského úřadu. Na této schůzi jsem v referátu seznámil všechny přítomné s výsledky mého bádání a několik členů členů se připojilo k projektu. Můj referát pak byl zaprotokolován jednatelkou MO v zápisu ze schůze. 

Musíme udělat všechno pro to, aby tu včely byly, až my tu nebudeme.

V Soběslavi dne 9. 2. 2016